Ve dvaceti dělá manažera celebritám! A fotí si selfíčka…

Je mu teprve dvacet, přesto má Ondřej Syrový na svém Facebooku a Instagramu desítky "selfíček" se známi osobnostmi. Studuje, ale zároveň se pohybuje ve světě zralých celebrit - a mnoha z nich dělá manažera. Jak se mladý kluk z vesnice dostal do víru velkoměsta?

Ondřeji, při pohledu na vaše sociální sítě je na první pohled jasné, že vaší zálibou jsou selfíčka. Jak vás napadlo se takto prezentovat?

"Já se strašně rád fotím. Je to nejúčinnější způsob propagace, jak osobních, tak pracovních zájmů. Začal jsem s tím ale až na gymnáziu a kupodivu to zabralo. De facto díky fotkám na sociálních sítích jsem se seznámil s mnoha lidmi různého zaměření a v současné době vnímám focení jako svou pracovní povinnost." (směje se)

Vzpomenete si ještě na svou první fotku s někým známým? Kdo to byl?

"Ano, byla to herečka a zpěvačka Bára Hrzánová, kterou jsem od dětství miloval."

Jak se vlastně mladý, původně mimopražský student 2 vysokých škol, a ještě k tomu teologie a speciální pedagogiky, dostane do společnosti známých lidí?

"To byla zajímavá shoda náhod. Na sociální síti jsem se seznámil se zpěvačkou Janou Yngland Hruškovou a u té to všechno začalo. Když jsem odjel studovat a nyní už i bydlet do Prahy, tak jsme se zde setkali a stali se z nás velmi dobří přátelé. Jana mě vzala na své koncerty a nějaké společenské akce a tam už to byl řetězec a nové sbírání kontaktů. V Praze jsem se také osobně seznámil s herečkou Simonou Praskovou, a ta mě zase dovedla do divadelních a filmových koutů. Zkrátka tyto dvě dámy pro mě byly osudové. Co se týče studijních oborů, tak práce s umělci je geniální praxe pro speciální pedagogiku!" (směje se)

S mnoha osobnostmi se nejen fotíte, ale také spolupracujete. V čem ta vaše spolupráce spočívá?

"V současné době dlouhodobě spolupracuji kromě těchto dvou dam i se zpěvačkou Maruškou Pojkarovou, operetní hvězdou Karlem Bláhou, ezoteričkou Helen Silvan, zpěvačkami Petrou Slaninovou a Petrou Beokovou, dabingovou režisérkou Eliškou Skarkeovou, výtvarnicí Alexandrou Hejlovou a jejím partnerem - knižním nakladatelem Jindřichem Krausem ad. Dělám jim v zásadě PR manažera, což znamená, že se je snažím dostat do médií, komunikovat s novináři, propagovat jejich činnost, pracovat pro jejich fanoušky a organizovat různé seance a setkání. Zatím se mi to doufám daří, ačkoliv to není vždy snadné."

Nejčastěji se pohybujete ve společnosti minimálně o generaci starších lidí, především dam. Proč právě tyto věkové kategorie a ne vaši vrstevníci?

"U vrstevníků mám bohužel smůlu, nemohu s většinou najít společné téma a jejich druh zábavy se mi nelíbí. Navíc miluji lidi, kteří něco dokázali, a chci od nich sbírat zkušenosti. Věkový rozdíl mi nevadí, dokážu se s nimi normálně bavit a hezky se zasmát."

Působíte také jako šéfredaktor studentského magazínu, jak jste se k práci dostal a co je jeho cílem?

"K této práci jsem se dostal již na gymnáziu, když jsem se spolužákem založil web o regionálních problémech a tam to byl studentský magazín v tom pravém slova smyslu. Nyní už je to jen odvětví mého dalšího mediálního projektu a navíc jediným studentem už tam jsem já." (směje se)

Je něco, co je vaším profesním snem, který se vám ještě nesplnil?

"To je těžká otázka. Já mám několik profesí. V tom mediálním světě bych především chtěl být stále aktivní a je mi celkem jedno v jaké pozici. V té speciálně-pedagogické práci je mým snem vlastní poradna a také i nějaká nadace pro seniory. A v neposlední řadě máme také rodinnou firmu, tak tam je hlavně mým snem, aby stále prosperovala a pokrývala mé finanční náklady."