Věci dělám vždy na sto procent!    Exkluzivní rozhovor

Terezo, jak dlouho se s Marcem znáte?
"Poznali jsme se asi před pěti lety díky mému bubeníkovi, který se mnou hraje doteď, a taky díky herci Aleši Kubátovi, který už dnes bohužel není mezi námi. Ještě jsme spolu ale stihli nazpívat duet Láskou se splést. Tohle vše nás spojilo. Marco je skvělý člověk, má dobrý srdíčko, pomůže, když je potřeba, jde do jakékoli legrace a hlavně ho velice uznávám jako muzikanta. Je to výborný houslista."

Ocitla jste se v roli kmotry, je to poprvé?
"Úplně! Jsem hrozně ráda, že je to právě Marco. Jsme dobří kamarádi a jsem ráda, že je to zrovna instrumentální album. To je pro zpěvačku ta největší čest, jaká může přijít."

Je to i hudba, kterou posloucháte?
"Určitě. Tím, že Marco dělá vše do moderny, do populární hudby, a tak to baví nejen mě, ale i posluchače, kteří by jinak nešli na instrumentální koncert. A ještě k tomu je to pohledný muž, takže to může zajímat i dámy!" (směje se)

Neuvažujete o nějakém společném vystoupení?
"Určitě ho využiju. Chystám vlastní desku a chci, aby mi na ní zahrál a nahrál houslové party."

Kdy se na desku můžeme těšit?
"Momentálně je v přípravách a já si moc přeju, aby vyšla do roka. Ale nechci si dávat přesný termín. Radši, ať to trvá dýl, ale ať je to dobrý."

Budou na ní autorské věci?
"Ano, ale ne moje. Přiznám se, že se k tvorbě moc nehlásím, osm let to zkouším a zatím se v tom necítím. Takže to radši přenechám profesionálům. Nějaké šuplíkovky, které jsem zkoušela psát, by se ale našly."

O čem jsou?
"Ze života! (směje se) O zlomených srdíčkách, o tom, že chcete být hrozně "free", volná... Čerpala jsem
z osobních prožitků, ale není to moc dobrý."

Vystudovala jste na konzervatoři obor muzikál, ale v divadle jsme vás neviděli. Nyní ale máte za sebou čerstvou premiéru v Činoherním klubu. Jaké to bylo stát na jevišti?
"Byla jsem strašně moc nervózní! To jsem dlouho nezažila. Když jdu zpívat, je to věc, co dělám nějakou dobu. Mám sice trému, ale je to jiné, těším se. Ovšem
Sopranistky jsou činohra, divadlo, a na to nejsem zvyklá. Třásly se mi nohy i ruce, chodila jsem po šatně a říkala kolegyním: Já to nedám! Nevěděla jsem, co
se mnou tréma udělá. Je něco jiného jít zpívat a hrát divadlo. Tam máme hodně textu, je nás na jevišti šest, musíme na sebe reagovat. Nevím, zda nezapomenu, co říct, jestli bych uměla improvizovat. Ale v ten moment, kdy jsem vyšla na jeviště, tak to ze mě spadlo. Byly tam nějaké přeřeky, třeba místo jména Orla jsem řekla Ondra. (směje se) Bylo to veselý, ale dobře to dopadlo. Moc mě to bavilo a baví."

Jde o první divadlo, kde vás můžeme vidět. Nechystáte se i do nějakého muzikálu?
"Já se jim vždycky bránila! Ale když mi Ondra nabídl hrát v Činoherním klubu, což je sen každého herce a já slyšela námět, kývla jsem. Vše je tu krásně propojené, hudba a text a dává to smysl."

Hrajete žačky církevní školy, avšak
představení je přístupné až od 15 let. Co tam provádíte?
"No, je to divoké! (směje se) Podle mě je to představení pro mladé lidi. Musí se to brát s rezervou, vžít se do nich. Šijí s nimi hormony, mluví sprostě, ale jsou to mladý holky, který si potřebují něco zažít. Až to zažijí, tak se zklidní. Tak to máme asi všichni."

Takže jste se v tom našla?
"Určitě ano! (směje se) Je to hra o mladých a pro mladé publikum."

Představení režíroval Ondřej Sokol. Jaký je rozdíl, když ho máte vedle sebe jako režiséra a ne jako moderátora, jako ve »Tváři«?
"Když jsem byla ve Tváři a točila s ním rozhovory, byla jsem nervózní. Skoro jsem ho neznala a on má svůj osobitý humor. Než jsem ho pochopila, vyšla jsem
z toho za úplnou »kozu«! (směje se) Když jsem ho poznala jako režiséra, byla jsem nadšená. Otevřel se, byl moc milý. Není to typ režiséra, který po vás bude ječet, že ještě neumíte texty. Bylo to naopak. Říkal: Neučte se je, ono to do hlavy přijde samo! To mě mile
překvapilo."

Co vás čeká dál?
"Teď se snažím soustředit na pěveckou kariéru, dělat ji na sto procent. A to já chci. Když jsem u toho zkoušela v divadle, zjistila jsem, že obojí na sto procent dělat nejde. Takže zpívání teď zase bude na prvním místě."

Nedávno proběhlo národní kolo Eurovize a řada lidí řešila, jestli jste se do něj přihlásila. Jak to bylo?
"Přihlásila jsem se, ale bohužel už pozdě. Nevyšlo to, ale asi to tak mělo být. Nepotřebuju jet turné po soutěžích, teď jich bylo dost. Ale příští rok se pokusím přihlásit včas!" (směje se)

Jak probíhal křest
V pražském klubu Jazz Dock bylo 20. února rušno. Marco Čaňo & Cover Paradise, mezinárodní seskupení pěti talentovaných hudebníků, kteří se objevili i v show Československo má talent, křtili během koncertu svou první desku. A kmotrou jí byla kamarádka, zpěvačka Tereza Mašková. Na koncert dorazila i řada dalších známých osobností. Třeba herec Michal Holán, hvězda seriálu Policie Modrava, anebo muzikálový zpěvák, představitel Rockyho a držitel Ceny Thálie Peter Pecha. A všichni se skvěle bavili! "Na albu najdete covery, instrumentální předělávky moderních písní. Moc Marcovi fandím. Je to talentovaný člověk, který si zaslouží, aby o něm lidi věděli," svěřila Tereza.

Proč má růžové vlasy
K růžovým vlasům přišla Tereza vlastně omylem. Přehmátla se v drogerii a místo blond barvy vzala růžovou. Zalíbila se jí tak, že už u ní zůstala. S odstíny ale stále experimentuje. "Sama mám krátké tmavě růžové vlasy. Chvíli jsem je nosila prodloužené, ale to jsem zase dala dolů. Dnes jsem měla chuť na světlé a dlouhé, tak jsem si dala paruku. Spolupracuji totiž s jednou slečnou z MyWigs, která dělá paruky," svěřila zpěvačka.

Kdo je Marco Čaňo?
Houslista Marco Čaňo se na pódiích setkal a hrál s osobnostmi, jako jsou Ennio Morricone, Hans Zimmer, Andrea Bocelli a další. Zúčastnil se světových turné s Českou filharmonií a čtyřměsíčního americko-kanadského turné, kde jako koncertní mistr Českého Národního Symfonického Orchestru odehrál 69 audio vizuálních produkcí k 50. výročí kultovního seriálu Star Trek.