Divadlo Na zábradlí žije novými premiérami a plánuje letní hraní v unikátních prostorech a lokalitách

Umělecká ředitelka Divadla Na zábradlí Dora Viceníková v rozhovoru mluví o aktuálním dění v divadle, inspiraci současnou dobou, premiérách "do konzervy" i víře v divadelního diváka.

Jak prochází Divadlo Na zábradlí koronavirovou krizí od samotného začátku? Jak na zcela novou situaci reagovali herci či zaměstnanci?

Přízemí Divadla Na zábradlí, které obvykle žije ruchem kavárny a divadelní činností, zeje po večerech prázdnotou. Dezinfekční prostředky připomínají, že sem můžeš vstoupit patřičně očištěn od vnějších virů - a očištěni vstupují inscenační týmy a herci, kteří stále připravují nové kusy, abychom diváka, až ho konečně uvítáme, překvapili novými tématy i formou. První patro, kde sídlí administrativní zázemí divadla, je jako obvykle rušné, stále se zde plánuje, přepisuje, ruší, přesouvá. Telefony sice zvoní o trochu míň a my stále hrajeme logistickou hru, co hrát, až nám to okolnosti dovolí. Pravidelně se testujeme a snažíme se k sobě být co nejvíce ohleduplní.Přinesla současná komplikovaná doba kromě negativních také nějaké pozitivní impulzy, zkušenosti či inspiraci pro chod vašeho divadla?

Kromě obecných zamyšlení o nenahraditelnosti divadla mě osobně tato situace vedla k napsání hry Schůze pro naše herce a zázemí divadla, která pojmenovává absurdní rozměr internetových videohovorů. Herci, spolu s ředitelem divadla, tajemnicí, maskérem, technikem a dalšími živě diskutují přes obrazovky, a přitom se obsah této debaty vytrácí a zůstává jen absurdní pocit z této náhražkové formy komunikace.

Jak hodnotíte možnost vysílání představení online - a jaké jsou z vašeho pohledu rozdíly ve vysílání ze záznamu a v přímém přenosu?

Divadelní záznam s sebou nese riziko, že se vždy vytrácí to, co je divadlu zásadní a nejpřirozenější - přímý kontakt s divákem. Díky kreativnímu přístupu filmového režiséra Viktora Tauše jsme se ale pokusili toto mínus nahradit unikátností záznamu - Tajného agenta jsme hráli mimo jevištní dekoraci - v brněnském vodojemu, Macbetha zase s živou kamerou Martina Douby na jevišti, která vše zaznamenávala v jednom záběru. Takové záznamy přinášejí skutečnou inovaci, pořád se ale samozřejmě vytrácí podstata divadla...Mohou si diváci již nyní v nějaké alternativní formě zakoupit vstupenky na budoucí představení?

Vstupenky jsou k dispozici na webu našeho divadla. Oproti standardnímu prodeji a hraní v budově Divadla Na zábradlí máme v nabídce i letní hraní, které je unikátní i prostory a lokalitami, kam se za našimi inscenacemi vydat. Zcela novou inscenaci Jana Mikuláška Ahoj vesmíre! například uvedeme v Planetáriu, v šapitó na holešovickém výstavišti zase inscenaci Jana Prušinovského Zlatá pláž, hrát budeme i na venkovních scénách... Zkrátka na chvíli opustíme naše malé jeviště a vstoupíme do "velkého světa".Co se teď děje s připravovanými tituly?

Vlastně vše běží podle plánu, jen bohužel bez diváků. David Jařab dokončil inscenaci Freudovo pozdní odpoledne, autorskou operetu se skvělými herci a hudbou Jakuba Kudláče. Autorský, režijní a scénografický tým 8 lidí nazkoušel audiowalk s názvem Kleopatra, který prostřednictvím sluchátek pozve diváky na procházku bezprostředním okolím Zábradlí - tématem je nečekaně Kleopatra, její život a skon. Jan Mikulášek právě začal zkoušet rozsáhlou adaptaci Balzacova ještě rozsáhlejšího románu Ztracené iluze - uvidíme v mimo jiné Janu Plodkovou, Roberta Mikluše, Jakuba Žáčka, Vojtu Vondráčka a mnoho dalších. To vše však na nás čeká jako nastudované premiéry "do konzervy", až se konečně v divadle z reproduktoru inspice ozve: "Dobrý večer, vítám vás na představení, za 30 minut začínáme".Nakolik, podle vás, současná krize ovlivní / změní tuzemskou divadelní scénu?

Odpověď na tuto otázku očekáváme nedočkavě snad všichni. Pevně doufáme, že divadelní divák bude vyhladovělý a lačný po tomto jedinečném setkání s herci, které nelze nahradit jinou cestou. Člověk bez kultury chřadne, není to jen stroj na příjem potravy a my pevně věříme, že se do divadel požene jako do lázní.

Dora Viceníková

Vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a doktorandské studium na FaVU. Spolupracovala s Českým rozhlasem a s Českou televizí. Mezi lety 2005-2007 působila jako dramaturgyně Mahenovy činohry NDB, od roku 2007 do roku 2013 pracovala jako zástupkyně uměleckého šéfa a dramaturgyně Divadla Reduta, NDB. Od září 2013 je uměleckým šéfem souboru Divadla Na zábradlí a pedagogicky působí na DAMU. Autorsky a dramaturgicky se podílela například na oceňovaných inscenacích DNZ Báby, Buržoazie, Europeana, Kabaret Kafka, Korespondence V+W, Mýcení, Požitkáři a Zlatá šedesátá.